Vratislavská univerzita
Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

Vratislavská univerzita byla ustavena jako akademie roku 1702 habsburským císařem Leopoldem I. Správa byla svěřena do rukou církve, která obdržela pozemky pod dnešní budovou univerzity, jež sousedily s kostelem Nejsvětějšího Jména Ježíšova, kde sídlil řád jezuitů. Ti se bránili otevření jiných fakult než teologické a filosofické.

Roku 1811 byla akademie povýšena na univerzitu a zahájena konfiskace církevního majetku, jezuité ztratili dominantní vliv, a tak mohly vzniknout fakulty právnická a lékařská. Ve 20. století působili na univerzitě významní chemici, fyzikové a lékaři. Celkem odchovala tato instituce 10 laureátů Nobelovy ceny. Největší rozmach však ukončila druhá světová válka, kdy zdejší knihovnu obsadili nacisté a začali ji využívat jako přechodné velitelství.

Dnes je Vratislavská univerzita čtvrtou nejlepší univerzitou v Polsku a studuje tu přes 40 tisíc studentů. Hlavní budova univerzity je denně přístupná turistům, fantastickým zážitkem je návštěva Leopoldovy auly, Oratoria Mariana a výstup po císařských schodech na výhled z Matematické věže.



Kdo působil na univerzitě ve Vratislavi?

  • Max Born (fyzik, objevy v Kvantové mechanice, nobelovka 1954)
  • Hans Georg Dehmelt (fyzik, metoda iontových pastí, nobelovka 1989)
  • Otto Stern (fyzik, magnetický moment protonu, 1943)
  • Erwin Schrödinger (fyzik, základy kvantové mechaniky, Schrödingerova rovnice, experiment Scrödingerova kočka, 1933)
  • Friedrich Bergius (chemik, výroba syntetického paliva z uhlí, 1931)
  • Fritz Haber (chemik, nasazení bojových plynů v 1. Sv. válce, syntéza amoniaku z vodíku a dusíku, 1918)
  • Paul Ehrlich (lékař, podbarvení bakterií při sledování mikroskopem, lék na syfilis, 1908)
  • Eduard Buchner (chemik, nebuněčná fermentace, 1907)
  • Philipp Lenard (fyzik, katodové paprsky, 1905)
  • Theodor Mommsen (spisovatel a historik, Římské dějiny, Římské státní právo, 1902)
  • Alois Alzheimer (psychiatr)
  • Johannes Brahms (hudební skladatel)
  • Jan Evangelista Purkyně (český botanik a neurolog, Purkyňova vlákna, Purkyňův jev, spoluzakladatel cytologie)


otevírací doba
od května do srpna
Po,Út,Čt 10.00-16.00
Pá,So,Ne 10.00-17.00
od září do dubna
Čt-Út 10.00-15.30

vstupné
vstupné podle počtu navštěvovaných sálů
doporučujeme brát 3vstupový lístek
vynechat výstavu v přízemí
4vstupový 12/8 zl
3vstupový 11/7 zl
2vstupový 10/6 zl
18zl/os rodina



Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

Aula Leopoldina

Nejkrásnější a nejreprezentativnější aula pochází z roku 1732 a nese jméno zakladatele univerzity císaře Leopolda I. Příjemné teplé barvy a jedinečná výzdoba, v níž se snoubí v naprosté harmonii sochařství i malby, jsou jednoznačně známkou jedinečnosti a velkoleposti sálu. Dodnes je aula využívána při významných ceremoniích univerzity.

Obecenstvo bývá usazeno na dřevěných lavicích, poslední dvě samostatné před výklenkem po stranách byly určeny pro kancléře a rektora. Stěny po stranách jsou přerušovány okenními výklenky a sloupy, na kterých visí portréty osmi osobností, které ovlivnily historii univerzity. Čtyři z nich byly před lety ukradeny a vráceny byly pouze dva, zbývající nahrazují kopie. Nad sloupy na stropě můžeme spatřit výjevy dvanácti řemesel a umění. V samotném středu stropu se vznáší holubice jako posel Boží a symbol Ducha svatého.

Na nejvzdálenějším konci sálu sedí záměrně výše než ostatní smrtelnicí plastika Leopolda I., po jeho boku jeho dva synové Josef I. a Karel IV. Nad nimi je namalována freska symbolizující předání ochrany nad Vratislavskou univerzitou Panně Marii.

Aula Leopoldina, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

Nad vstupem do auly se tyčí galerie pro hudební doprovod. Ve středu balkónu shlíží busta Johanna Antona von Schaffgotscha, bývalého guvernéra Slezska.

Celý interiér je téměř dokonalou oslavou vědy a řemesla s odkazem na minulost Vratislavské univerzity. Významně se na jeho tvorbě podíleli i moravští rodáci. Sochy po stranách výklenku jsou prací Jana Kryštofa Handkeho z Olomouce a fresky na stropě povětšinou Františka Josefa Mangodta, původem sice z Bavorska, ale působícího převážně v Brně a Slezsku.

Umění na stropě: Typografie, Malířství, Dialektika, Skladatelství, Gramatika, Geometrie, Sochařství, Lékařství, Rétorika, Poezie, Aritmetika, Astronomie

Aula Leopoldina, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw
Aula Leopoldina, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

balkón s Johannem Antonem von Schaffgotschem



Oratorium Marianum

Oratorium je bývalou univerzitní kaplí Nejsvětější Panny Marie. Ke světským účelům začalo být využíváno až po konfiskaci církevního majetku v roce 1811. Pro výbornou akustiku se tu často pořádaly se koncerty. Hrávaly tu významné osobnosti jako Niccolo Paganini, Artur Rubinstein, Carl Maria von Weber či Johannes Brahms, který zde také obdržel čestný doktorát.

V roce 1945 se při bombardování Oratorium značně poškodilo, pokusy o jeho obnovení začaly v 70. letech a trvaly až do roku 1997, kdy byla celá kaple plně zrekonstruována. Varhany jsou přesnou kopií těch, které před požárem stály v kostele sv. Alžběty na hlavním náměstí.

Oratorium Marianum, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

Matematická věž

42 metrů vysoká věž plní funkci observatoře od konce 18. století. Její název je poněkud zavádějící, protože podle původních plánů měla univerzita mít věže tři. Po dokončení první ale začala sedmiletá válka a finance začaly proudit úplně jinam.

Výhled na panoráma města je opravdu jedinečný. Na každém rohu vyhlídky stojí socha znázorňující jednu z původních fakult: lékařskou, právnickou, teologickou a filosofickou.

Matematická věž, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw

Socha nahého šermíře

Na univerzitním náměstí stojí secesní kašna s postavou nahého šermíře. Práce Huga Lederera z počátku 20. století má podle legendy symbolizovat opilce a gamblera. Ten prý prohrál naprosto všechno kromě svého meče. Tehdejší starosta města schválil jeho umístění zde pro výstrahu studentům, aby se varovali pití a hry.

Socha nahého šermíře, Vratislavská univerzita, Vratislav, Wroclaw