SLEDUJTE NÁS









Velká koza, která musí shořet

Ve východním Švédsku ve městě Gävle (Jevle) staví každý rok na první adventní den největší kozu na světě, vyrobenou celou ze slámy. Podle zvyku chtějí vánoční kozu slavnostně spálit večer na Nový rok. Ale ve většině případů se to městu nepodaří a vandalové ji zapálí dřív. Historky a příběhy, které se okolo této vánoční kozy točí, vás jistě budou fascinovat. Pojďme si je tedy povyprávět a samozřejmě vám poradíme jak se do Gävle dostat a jaké jsou tu pámátky.

Tradice stavět adventní kozu vznikla v Gävle v roce 1966, toho léta byla vystavěna městským hasičským sborem a úspěšně se dožila až slavnostního upálení. Když ale Stig Gavlén tento zvyk vymyslel, určitě si ani ve snu nedokázal představit, co se všechno během dalšího půl století stane. A už vůbec, že statistické dožití kozy do osudového Nového roku se stěží přiblíží 40 procentům.

Hromada sena na železné konstrukci představovala pro vandaly vždy zajímavou výzvu. Přesto viníci v naprosté většině případů nikdy nebyli chyceni, a pokud ano, tak nikdy neměli dostatek peněz na zaplacení pokuty, jako v případě dvou opilých mladíků, kteří z legrace kozu v roce 1970 podpálili už 6 hodin po dokončení. Je nepsaným pravidlem, že pokud koza shoří před svátkem Lucie (13.12.), tak je ještě zrekonstruována.

Někteří už však považují žhářství za součást tradice. To dokázal v roce 2001 51letý Američan, který speciálně kvůli koze přijel z Clevelandu. Naprosto bez jakéhokoli studu nebo snahy se skrýt přišel ke koze a zapalovačem ji zapálil. Policie ho okamžitě zatkla a zavřela na 18 dní do policejní vazby. Američan se bránil s tím, že myslel, že je to normální součást švédských Vánoc. Gävle mu vyměřila pokutu ve výši 300 000 Kč, kterou však po návratu do USA nikdy nezaplatil.


Město se pochopitelně pokoušelo přijmout různá opatření, aby k podobným incidentům nedocházelo. Koza je nově polita speciální nehořlavou směsí, která se používá uvnitř motorů letadel. Kozu ve většině případů střeží policie, soukromá bezpečností agentura a dvě webkamery, na kterých lidé mohou nonstop svou kozu pozorovat. Webkamery se ale také staly terčem hackerských útoků. Trojský kůň, kterého se neznámému „machrovi“ podařilo do videa doplnit, zobrazoval do vysílání nápis: „Burn fucking goat!“ V roce 2009 se pak server stal terčem DDOS útoku, takže celé vysílání vypadlo. Té chvíle využili vandalové a kozu spálili. Proto ji střeží i ochranka, to ale nezabránilo jiným úspěšným útočníkům, kteří využili střídání stráží nebo chvíle, kdy byl strážce i přes zákaz vzdálit se na toaletě. V roce 2010 se jistý muž pokusil uplatit strážce 150 tisíci korunami, pokud se bude dívat jinam, zatímco jeho kumpáni unesou kozu helikoptérou.

I tak ale na první příčce absurdnosti zůstávají události z 3. prosince 2005. Na náměstí se pod rouškou tmy z nenadání vynořili dva lidé. Jeden byl převlečen za Santa Clause, druhý za perníčkového muže. Druhý zmiňovaný vytáhl luk a velkým zápalným šípem prostřelil kozu. Seno vzplálo a oba vandalové dokázali ochrance uprchnout. V živém televizním vysílání pak probíhalo hledání obou pachatelů, kdy byl vydán rozkaz k zatčení všech Santa Clausů v okruhu 25 kilometrů a několik jich bylo odvedeno na výslech na policejní stanici. Žháři nikdy nebyli dopadeni.

Kozu spojuje nejrůznější množství dalších historek, narazilo do ní v minulosti auto nebo byl uvnitř kozy přistižen pár, oddávající se sexuálním hrátkám. Z toho důvodu je železná konstrukce ještě chráněna drátěným platem proti vniknutí. I tak je gävelská adventní událost vždy v centru mediálního dění a bookmakeři vypisují sázky na počet dní, které přežije. V roce 2014 koza díkybohu přežila až do posledního dne, kdy výjimečně nebyla spálena, ale poslána do Číny na oslavu roku 2015, který byl rokem „kozy“.



Slaměná koza měřívá od 10 do 14 metrů, nejvyšší byla 14,9 metru v roce 1993, kdy také vešla do Guinessovy knihy rekordů. A proč zrovna koza? Je totiž švédským vánočním symbolem, nosila tu dárky dávno před příchodem moderní doby a Santa Clause. Dodnes některé děti pod stromečkem mezi dárky najdou i slaměnou kozu. Zvyk má patrně vikingský původ, kdy na povozu taženém dvěma kozami jezdil bůh Thor.

Samotné město Gävle má něco málo přes 70 tisíc obyvatel a není příliš turisticky atraktivní. Kromě kozy tu ještě stojí za vidění stará čtvrť Gävle Geffle, tvořená řadou krásných různobarevných domečků typické skandinávské architektury. Ve městě také sídlí železniční muzeum státních drah SJ; tam se můžete ve vnitřní expozici dozvědět o historii budování švédské železnice. Venkovní expozice zdaleka není tak bohatá jako Lužná u Rakovníka a přes zimu bývá zavřená. Tvoří ji dvě parní lokomotivy a dvě dlouhé řady starých vagónů z konce 19. století.

Do Gävle jezdí autobusy i vlaky ze severu, Stockholmu a Uppsaly. Nejlevněji se tam dostanete vlakem SJ při koupi v předstihu (95 SEK). Z letiště Arlandy tam jezdí autobusy Swebusu a Ybussu (oba 270 SEK). Ybuss má některé dny akci jen za 99/109 SEK.



ČTĚTE TAKÉ:

JAK PROCESTOVAT LEVNĚ
SKANDINÁVII (1. DÍL)
ŠVÉDSKÝ VYSOKOŠKOLSKÝ
SYSTÉM