SLEDUJTE NÁS









Uppsala – město,
kde skončilo české bohatství


Uppsala je studentské městečko nedaleko Stockholmu, které je sídlem nejstarší skandinávské univerzity. Pocházeli odtud slavní vědci jako Carl Linné nebo Anders Celsius a také zde našly uplatnění předměty ze vzácných sbírek Pražského hradu, již během třicetileté války Švédové uloupili. Proto vzhůru na prohlídku po tomto zajímavém místě...

pokračovat ve čtení

JAK LEVNĚ PROCESTOVAT SKANDINÁVII (4. DÍL)

Ve čtvrtém díle série se vydáme do Finska. Oproti Švédsku a Norsku lze při troše chytrého plánování procestovat Finsko doslova za pár eur. Například jen za 9 € můžete postupně projet Helsinky, Turku, Tampere i překrásné dřevěné centrum Raumy, zařazené na seznam UNESCO. Pojďme si tedy popsat, jak levně jezdit po Finsku. A když už jsme v minulém díle zavítali do pobaltských republik, tentokrát se podíváme do Petrohradu...

pokračovat ve čtení

Vigelandův park –
o zrození, životě
a smrti


V západní části centra Osla stojí největší park na světě, který kdy byl vytvořen jediným člověkem. Patří bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, čím hlavní město Norska oslňuje turisty. Celkem 212 různých soch znázorňuje především cyklus života od narození až do smrti. Co všechno tedy v parku vidět, jak se tam dostat, kam si odložit věci a s pocitem volnosti si toto místo vychutnat? Provedeme Vás...

pokračovat ve čtení

CO URČITĚ NEVYNECHAT
V HELSINKÁCH


Jedinečné architektonické bohatství, které nabízí více než půlmilionové město, je středem zájmu většiny turistů, kteří přijíždějí do Finska. Pojďme si popisat nejatraktivnější památky Helsinek, které byste určitě neměli vynechat. A také Vám poskytneme pár užitečných rad k Vašemu příjezdu...

pokračovat ve čtení

JAK LEVNĚ PROCESTOVAT SKANDINÁVII (3. DÍL)

Skandinávie je obklopená mořem ze všech stran, bylo tedy jen otázkou času, než se naše série dotkne cestování lodí po Baltském moři. A také se poprvé vydáme do Finska a pobaltských republik. V tomto díle si například řekneme, jak koupit zpáteční lístek z Helsinek do Stockholmu za 4 € a spát v pohodlné čisté kabině s vlastní sprchou. Ráno se nasnídat na palubě, pozorovat okolní ostrovy a za vycházejícího slunce poslouchat skřek racků...

pokračovat ve čtení

Suomenlinna –
malebné ostrovy
u Helsinek


Jen chvilku jízdy trajektem z centra Helsinek se dostanete na jedno z nejkrásnějších míst Finska. Úžasné procházky, výhledy z kamenných skalisek, posezení v některé z kavárniček a mnohem více můžete prožit během nezapomenutelného dne na souostroví Suomenlinna, právem zařazeném na listu světového dědictví UNESCO...

pokračovat ve čtení

Kiruna - město,
které se prostě posune


V nejsevernějších končinách švédského Laponska, 145 km za polárním kruhem, stojí město Kiruna. Do učebnic zeměpisu proniklo především jako největší železný důl v Evropě s nejkvalitnější rudou na světě. Teď se ale kvůli tomuto nerostu bude muset část města zbořit. Pojďme si něco říct o návštěvě Kiruny, co zajímavého se tu dá navštívit a proč se vydat až tak daleko na sever...

pokračovat ve čtení

JAK LEVNĚ PROCESTOVAT SKANDINÁVII (2. DÍL)

Ve druhém díle série se podíváme na cestování po Norském království, kombinování vlakové a autobusové dopravy a oklikou přes Laponsko se vrátíme do severního Švédska...

pokračovat ve čtení

ICE HOTEL –
MRAZIVÉ UMĚNI


Ve švédské vesnici Jukkasjärvi, nedaleko Kiruny, stojí pozoruhodný hotel celý jenom z ledu. Nejenom přespání, ale jeho samotná návštěva nabízí jedinečný zážitek na celý život. Každé jaro hotel roztaje a na podzim je znovu vybudován; má tak vždy jinou velikost a jiné místnosti, jiný ledový kostel a bar...

pokračovat ve čtení

BARLANGFÜRDŐ – PERFEKTNÍ MAĎARSKÉ JESKYNNÍ LÁZNĚ ZA PÁR KORUN

Ve východomaďarském městě Miškolc se nacházejí jedny z nejlepších lázní v poměru cena/kvalita. Mnozí obyvatelé hodinu jízdy vzdálených Košic ani netuší, jaký relax se za hranicemi skrývá. Koupání v jeskyních, oddech na lehátkách, saunování, termální bazény a jiné atrakce, vše za pouhých 1500-1950 forintů na den (cca 130-170Kč, 4,8-6€). V létě s venkovními bazény, v zimě uvnitř v teplé vodě, když za okny padá sníh a krajinu sužuje mráz...

pokračovat ve čtení

JAK LEVNĚ PROCESTOVAT SKANDINÁVII (1. DÍL)

Přinášíme Vám první ze série článků, jak levně procestovat Skandinávii. Na začátek se zaměříme na cestování vlakem, ukážeme se jak koupit nejlevnější lístky, na základě čeho se vypočítává jejich cena a jak trochu přechytračit státního dopravce SJ...

pokračovat ve čtení

STUDIUM VE ŠVÉDSKU:
JAKÉ TO JE MÍT PŘEDMĚT ZA 30 KREDITŮ


Studium ve Švédsku se neliší od toho našeho jen svou kvalitou, ale především i jiným systémem organizace výuky. Student studuje vždy jen jeden předmět po dobu například jednoho měsíce, který je pak zakončen zkouškou. Předměty za 30 kreditu ECTS nejsou neobvyklé a pod 7,5 kreditu nepůjdete prakticky nikdy, což zní pro českého studenta, který se dře i v předmětech za kredity dva, naprosto neuvěřitelně...

pokračovat ve čtení

KDE A KDY SI MŮŽETE DÁT KÁVU UVNITŘ VELRYBY

Jediný světový exemplář vycpaného plejtváka obrovského, největšího žijícího živočicha vůbec, se nachází v Göteborgu.

Velrybě byla rozevřena tlama a uvnitř ní vytvořeno skromné posezení. Návštěvníci si tak mohou dopřát kávu přímo v jejím žaludku a částečně zažít to, co potkalo biblického Jonáše...

pokračovat ve čtení

¨
WALHALLA,
NĚMECKÁ SÍŇ SLÁVY


„Byl jsem teď v Holandsku. V Německu. Všecko jsem tam viděl. Vojáky, rekruty, demonstranty. Je v tom rozdíl. Ti čeští a rakouští se při tom vždy ožrali, kdežto Němci nastupovali do vlaků s vážností, jako by se už viděli ve Walhalle.“


Tato slova pronáší na začátku 1. světové války Tomáš Garrigue Masaryk v seriálu České století o disciplíně německého vojska. Ale co ta Walhalla vlastně je a proč by měl německý voják toužit se do ní dostat?

pokračovat ve čtení

GÖTEBORG,
VÍC NEŽ JEN PŘÍSTAV IMIGRANTŮ


Že je Göteborg přístavem, a to nejen pro lodě, ale i pro imigranty, je všeobecně dost známé. Přistěhovalci tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel 500 tisícového města a narazíte na ně okamžitě na vlakové i autobusové stanici ve formě žebrajících Balkánců a Arabek. Největší procento jich překvapivě netvoří občané bývalé Jugoslávie, ale Somálci, Iráčané a emigranti z Iránu...

pokračovat ve čtení



< 1   2 >