DVA ARCHITEKTI, KTEŘÍ STVOŘILI MĚSTO

Matthäus Daniel Pöppelmann
3.5.1662 - 17.1.1736

Německý mistr Pöppelmann byl dvorním architektem Fridricha Augusta I. (Augusta II. Silného). Jeho hlavním úkolem bylo obnovit kurfiřtské město po obřím požáru v roce 1685.

Přestože jeho skromný život není žádným strhujícím příběhem, jeho díla dovedla Drážďany k jejich dnešní fenomenální kráse. Mezi jeho výtvory paří Pillnitzský zámek, Augustův most, Japonský palác a mnoho částí paláce, které pro Fridricha Augusta I. vylepšoval.

Nic se však nerovná jeho nejkrásnější stavbě, drážďanskému Zwingeru. Pöppelmann dokázal vytvořit jedinečná barokní díla a jemně je dozdobit prvky rokoka, které použil jako vůbec první architekt v Německu.



Zwinger je stavbou na které se podíleli oba dva architekti. Semper postavil křídlo směrem na Theater platz (Sempergalerie), Pöppelmann je autorem plánů všeho ostatního.
Budova opery, která v minulosti shořela hned dvakrát. Jednou ještě za Semperova života, podruhé podlehla bombardování v roce 1945. Pöppelmannovy barokní reliéfy z nádvoří Zwingeru.

Gottfried Semper
29.11.1803 - 15.5.1879

Gottfried Semper byl architektem, spisovatelem a historikem architektury, který se narodil v hamburské Altoně1.

Po svých německých studiích hodně cestoval, dojem na něj zanechala hlavně Itálie a Řecko. Obdivoval především antické a románské prvky. Roku 1834 byl pozván do Drážďan na Akademii umění (Kunstakademie), aby založil a vedl obor Historie architektury. Později jako dvorní architekt v tomto saském městě dokonce překonal výtvory zbožštěného Daniela Pöppelmanna. Roku 1840 dostavěl synagogu2, jejíž interiér oslnil jeho dobrého přítele Richarda Wagnera, kapelníka drážďanské opery. Společně tito dva dobří přátelé přesvědčili kurfiřta a krále Jana3 o nutnosti výstavby nové budovy opery.

Roku 1841 bylo dokončeno dílo, které zajistilo Semperovi nesmrtelnost, opera na Theaterplatz. Dalším projektem byly výstavní plochy pro kurfiřtské malířské sbírky. Gottfried předložil králi Janovi plán na uzavření poslední strany Zwingeru křídlem Galerie. Roku 1847 začala dostavba Zwingeru, která však již byla dokončena bez Sempera. Po dokončení zde byla uložena Galerie mistrů.

Během revolučního roku 1849 došlo i v Drážďanech k mohutnému povstání. Lidé obsadili ulice, stavěli barikády, vyráběli zbraně. Revolucionářům se dokonce podařilo vyhnat krále z paláce. Do čelních pozic rebelie se postavili právě přátelé Wagner a Semper. Když bylo povstání krvavě rozprášeno a jeho aktéři pronásledováni vojskem, Wagner se Semperem byli nuceni utéci.

Gottfried následně žil v několika evropských velkoměstech: v Paříži, Londýně i ve švýcarském Curychu. Po velkém drážďanském požáru roku 1869, kdy shořela i jeho budova opery, ho vyhledal posel krále Jana. Dostal zajímavou finanční nabídku vypracovat plány na obnovu opery, avšak již mu nebylo dovoleno se do Drážďan vrátit. Samotnou výstavbu měl zajistit jeho syn. Semper tento návrh přijal.

Posledním významným působištěm Sempera byla Vídeň, kde vypracoval plány na Národní muzeum (Naturhistorische Museum), Městské divadlo (Burgtheater) a Muzeum umění (Kunsthistorische Museum).

Architekt zemřel roku 1879 během pracovní cesty do Říma. Na tamním protestantském hřbitově je i pohřben. Jeho ostatky tak leží nedaleko anglických spisovatelů Johna Keatse a Persy Bysshe Shelleyho4.

*1 Na hl. nádraží v Praze si můžete všimnout, že Hamburk Altona je konečná zastávka EC vlaku Praha-Hambuk.
*2 Zničena nacisty. Dnes na jejím místě stojí Novoměstská synagoga.
*3 Jezdecká socha krále Jana dnes stojí přímo před operou, ve středu Theater platz.
*4 Autor Nespoutaného Prométhea. Jeho žena Mary Shelleyová napsala Frankensteina.