Sbírka Porcelánu Matematicko-fyzikální salón

V Porzellanpavillonu je uloženo téměř 19 000 exponátů, což ji činí největší výstavou svého druhu na světě. V interiérech, které byly inspirovány stylem Japonského paláce (Neustadt) jsou vystaveny figurky, obří ztvárnění zvířat, stolní nádobí, či vázy.

Část výtvorů pochází z východní Asie a jedná se do značné míry o nákupy Fridricha Augusta I. (August II. polský), který porcelán miloval a nazýval jej bílým zlatem. Nutno chápat, že až do 18. Století pocházel veškerý porcelán v Evropě jen z dovozu. Číňané techniku vynalezli již před 2000 lety a úspěšně ji utajovali. Fridrich August I., jehož materiál naprosto fascinoval, hradil nemalé částky na jeho vývoj a snažil se odhalit výrobní postupy Číňanů (což je s ohledem na dnešek poměrně paradox).

Nezávisle na sobě se dvěma jeho alchymistům podařilo dospět k výsledku. Friedrich Böttger vynalezl tmavý porcelán a Ehrenfried Walther von Tchirnhaus odhalil techniku bílého porcelánu. Technologie však byla dokonalejší, protože do dnes vyráběné míšeňské výrobky jsou odolnější a tvrdší než jejich čínská předloha.

Roku 1710 zahájila Míšeňská porcelánka Triebischtal mohutný export do celé Evropy a naprosto si podmanila trh. Typickou chybou při prohlídce sbírky Zwingeru je odlišovat čínské a míšeňské exponáty podle východoasijských motivů; po zahájení výroby porcelánu v Sasku byly po jistou dobu vyráběny výrobky s východoasijskými motivy (např. obrázky draků), teprve po pár letech došlo k nahrazení barokní výzdobou.


Matematicko-fyzikální salón nabízí ve svých dvou podlažích sbírku vědeckých přístrojů, např. hodiny, zapalující zrcadla či teleskopy. Doprovodné mediální stanice přehrávají videa popisující různé fyzikální jevy, mj. historii měření času nebo polohy měsíce okolo zeměkoule. Vzhledem k jednoduchosti je návštěva vhodná i pro děti, které se seznámí s některými aspekty vědy a techniky.