Friedrich August II.
zároveň August III., král polský (1696 - 1763)


Poprvé byl otevřen Zwinger právě při příležitosti sňatku mladého Friedricha Augusta II., následníka trůnu, s Marií Josefou, dcerou Josefa I., rakouského a českého císaře. Otec Friedricha Augusta II., Friedrich August I. si tak sliboval v případě bezdětnosti Karla VI. nárok na český a rakouský trůn. Jeho prognóza se potvrdila a Karel VI. opravdu žádného syna neměl, avšak vše obešel tím, že zařídil jmenování dcery Marie Terézie, jako první ženy na českém i rakouském trůně.

Po smrti svého otce se Friedrich August II. stal i Augustem III., králem polským. Ani jedna země ho však nijak zvlášť nezajímala. Spíše se soustředil na své výlety, nákupy cenných obrazů do Galerie mistrů, operu a lov. Roku 1754 se mu podařil mistrně levný nákup Raffaelovi Sixtinské madony. Za jeho vlády byla dokončena katedrála Hofkirche, jak oznamuje i zlatý nápis na nejvyšší věži. Také se zasadil o zrušení cenzury.

Většinu panovnických povinností ale delegoval na svého kancléře Heinricha von Brühla, v jehož rukách se de facto soustředila veškerá moc; a panovník byl spokojen, když mu Brühl zajišťoval dostatečný rozpočet na kulturní radovánky a nákupy do sbírek. Brühl si vymínil na panovníkovi darem velice cenné pozemky podél levého břehu Labe, které přetvořil na malou šlechtickou čtvrť se zahradou a terasou s působivým výhledem.

Friedrich August II. byl na rozdíl od svého otce přesvědčený katolík, tento fakt musel však celý život tajit před svou protestanskou matkou, jež by něco takového zřejmě nesnesla.

Roku 1765 bylo v rámci sedmileté války Sasko napadeno Pruskem. Prusové králi nabídli, že může odejít do Krakova a vzít si s sebou mimo armády, koho uzná za vhodné. Jeho vlastní manželka opustit Drážďany odmítla, a tak se Friedrich August II. bez chotě na několik let poroučel do Polska.

Vrátil se až po skončení války roku 1763, se svou ženou už se nikdy neviděli, při jeho návratu již byla po smrti a on sám se k ní téhož roku připojil.