Friedrich August I.
zároveň August II. Silný, král polský (1670 - 1733)


August II. Silný na koni

August II. se synem Augustem III.

Vyobrazení na drážďanském Procesí vládců

Friedrich August I. (August II. Silný) je bezesporu nejvýznamnější postavou drážďanských dějin. S tímto panovníkem je spojen velký rozmach Saska, připojení Polska k Sasku, vynález porcelánu či nákupy ohromných sbírek, tvořících poklady Drážďan dodnes. Přesto však se jedná o poněkud kontroverzní historickou postavu. Král August II. na jednu stranu přivedl Sasko téměř ke krachu, avšak nutno chápat, že nebýt jeho, nestály by Drážďany ve své dnešní podobě, ani by nedisponovaly velkolepým bohatstvím, které přitahuje davy turistů a dává práci velké skupině obyvatel.

Friedrich August I. jako mladý šlechtic procestoval velkou část Evropy. Pro svou mohutnou postavu a sílu získal přídomek „Silný“. Jako fyzicky zdatný voják se nechal najímat do různých armád a sbíral zkušenosti, které mu později během panování přišly značně vhod. Takto riziková dobrodružství mu byla dovolena jen z toho důvodu, že se nenarodil jako prvorozený následník trůnu, jinak by mu Wettinové něco takového neschválili. Vlády se chopil jeho starší bratr Jan Jiří, překvapivě však zemřel poměrně mladý a bezdětný. Tak se Friedrich August I. nečekaně stal kurfiřtem saským.

Z návštěv evropských dvorů na kurfiřta nejvíce zapůsobil zámek ve Versailles. Sám toužil vytvořit město, které bude plné učenců a umělců a celá vznešená Evropa jej bude s nadšením navštěvovat. Povolal proto talentovaného Daniela Pöppelmanna, který na jeho popud vypracoval plány fantastických staveb. Byla zahájena výstavba Zwingeru, Pillnitzského zámku, Japonského pavilonu a jeho zahrad. K nepoznání se změnil Residenzschloss (Residenční zámek), došlo k rozšíření hlavního mostu přes Labe, zpevnění a přejmenování na most Augustův.

- Drážďany začaly v augustínské době přitahovat mnohé umělce, ty lákala je atmosféra nových barokních staveb i peníze kurfiřtské pokladny, jež velkoryse platila za nové divadelní hry, zpěvy a malby. V Zwingeru se týdně konaly jezdecké přehlídky, koncertní vystoupení a hrálo se i divadlo. Friedrich August I. byl také velký sběratel. Po Evropě začal kurfiřt skupovat obrazy významných malířů, v současnosti tvoří jeho nákupy tvrdé jádro Galerie Starých mistrů. Dále se kurfiřt netajil oblibou orientální výzdoby, slonoviny, osmanských drahých suken.

Jednu z největších slabostí měl Friedrich August I. pro porcelán, který nazýval bílým zlatem. Tou dobou byl veškerý porcelán dovážen z Číny a alchymisté si marně lámali hlavu s jeho výrobou. Kurfiřt zaplatil obrovské částky Friedrichu Böttgerovi a Ehrenfriedu Waltherovi von Tchirnhaus. Oběma se podařilo uspět. První z nich dokázal vytvořit hnědý porcelán a druhému se podařilo okopírovat a ještě zpevnit tradiční bílý. Roku 1710 zahájila Míšeňská porcelánka Triebischtal export do celé Evropy, monopolní postavení na celém kontinentu přineslo do pokladny finanční zdroje, které pomohludržet obrovské náklady dvora ještě po dlouhá léta.

- Značnou výzvou pro Friedricha Augusta I. představovalo ucházení se o korunu polskou. Musel podplatit velké množství šlechticů, aby byl nakonec 1697 korunován Augustem II. Silným, králem polským. Jako podmínka mu byla stanovena konverze na katolickou víru, což bylo pro Sasko, líheň protestantismu, dost nezvyklé. August II. konvertoval a na důkaz tohoto rozhodnutí začal v Drážďanech připravovat výstavbu Katedrály nejvyšší trojce (Hofkirche). Jeho žena Kristina Eberhardina, silně věřící protestantka toto odmítla, nikdy se tedy nestala polskou královnou. Jejich manželství asi nebylo jednoduché, protože August II. byl velký sukničkář a po Drážďanech se mu narodilo několik desítek nemanželských dětí, které pochopitelně nikdy neuznal za vlastní.

Co se týče zahraniční politiky, provázely Friedricha Augusta I. jen neúspěchy. Prohrál mnoho bitev v Maďarsku, kde válčil s Turky. Velkým neúspěchem krále byl pokus dohodnout se s Ruskem a Dánskem proti Švédsku. Tato Severní válka skončila drtivou prohrou a obsazením Polska švédským vojskem. Nakonec se však Polsko navrátilo pod jeho vládu rozhodnutím Petra Velikého, ruského cara, který Švédy zahnal.

Friedrich August I. byl bezpochyby milý, zdvořilý, šarmantní panovník. Jeho přičiněním jsou Drážďany kulturním skvostem a přetékají vzácnými sbírkami. Jeho nákladný život však stál nemalé peníze saskou i polskou pokladnu. Finanční problémy, které řešili jeho nástupci, nebyly vůbec zanedbatelné.

Další kontroverzní zábavou panovníka bylo pořádání soutěží, kdy se v nejrůznějších disciplínách házelo či střílelo s živými zvířaty na terč. Pod jeho rukami zahynuly desítky, ne-li stovky zvířat, neboť se těchto her s velkým potěšením účastnil jako soutěžící.

Roku 1733 mu upadla na nohu židle. Rána se nehojila a vedla ke vzniku diabetické nohy. Ani amputace nakonec nepomohla. Jeho ostatky byly převezeny do krakovského Wawelu, kde jsou pochování významní polští králové. Jeho srdce však bylo vyňato a uloženo v podzemí Hofkirche.