Hofkirche


Hofkirche neboli Katedrála Nejsvětější Trojce je největším kostelem v Sasku a zároveň jediným velkým katolickým chrámem v protestantských Drážďanech.

Když kurfiřt Fridrich August I. dostal jedinečnou možnost stát se i králem polským, jako podmínka mu bylo stanoveno přijmout katolickou víru. Fridrich August I. ji křtem roku 1697 přijal a stal se zároveň Augustem II. Silným, králem polským. Kristina Eberhardina, jeho manželka, tento krok odmítla, zůstala až do smrti protestantem, a dokonce nedorazila ani na manželovu korunovaci. Na důkaz svého katolického smýšlení zahájil Fridrich August I. přípravy výstavby obrovské katolické katedrály v Drážďanech. Hlavní část výstavby a dokončení proběhla až za jeho syna Fridricha Augusta II. (v Polsku August III.). Definitivně byly práce ukončeny roku 1754. Hlavním architektem se stal Ital Gaetano Chiveri, který se, stejně jako známý tvůrce varhan v katedrále (Gottfried Silbermann), otevření Hofkirche už nedožil.

Za druhé světové války bombardování poškodilo střechu katedrály, která se vzápětí propadla. Oprava byla dokončena až roku 1965.

Chiveriho barokní Hofkirche se rozkládá na celkem 4801 m2, což z něj činí největší kostel v celém Sasku. Na střeše můžeme vidět celkem 78 soch dalšího Itala, Lorenza Mattielliho, které symbolizují různé světce a církevní osobnosti. Nápis na věži v latině velebí kurfiřta Fridricha Augusta II., za jehož života byla katedrála dostavěna. Na druhé straně od hlavního vchodu lze spatřit mostní propojení s kurfiřtským palácem. Tudy se nepozorovaně mohli vládcové Saska dostat do své lóže na mše.

Uvnitř se nachází nádherná barokní kamenná kazatelna a mohutné varhany od Gottfrieda Silbermanna. Hlavní, mramorový oltář je ozdoben bronzem a stojí před ním čtyřmetrový kříž a 12 svícnů. Nad oltářem visí obraz Nanebevzetí Panny Marie.
V dolním patře bývají při různých akcích otevřeny bezplatné toalety. V podzemní kryptě je pochováno 48 saských kurfiřtů a králů se svými blízkými. Chybí jen Fridrich August I., původní zakladatel Hofkirche, jehož tělo je pochováno s dalšími polskými králi v krakovském Wawelu. Uloženo je zde však alespoň jeho srdce.


Sedmdesát osm soch od mistra Lorenza Mattielliho zdobící celý obvod katedrály.



Krásné pozlacené varhany od mistra Gottfrieda Silbermanna.

Mramorový oltář, obraz Na nebe vzetí Panny Marie, čtyř metrový kříž a dvanáct svícnů.

Nápis na kopuli velebí Fridricha Augusta II., za kterého se katedrála dostavěla.